Charakteristika vzdělávacího programu

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Filosofie naší mateřské školy:

vytvářet pohodu, vlídné vztahy a příjemné a vstřícné prostředí pro všechny děti, učitelky, ostatní zaměstnance a rodiče
- umožnit dětem každý den najít, vidět, poznat něco nového, dozvědět se, uvědomit si, pochopit…budeme naplňovat prostřednictvím ŠVP s názvem: ROK STROMŮ

Děti předškolního věku mají k přírodě pozitivní vztah a našim záměrem je citlivě a tvořivě ho budovat a posilovat, využít ho jako prostředek v naší výchovně vzdělávací činnosti.

Z uvedených informací vyplývá, že pozitivní vztah k přírodě ovlivňuje nejen fyzický, ale i psychický vývoj dětí, což naprosto koresponduje s dílčími cíli jednotlivých oblastí RVP PV.

Příběhy stromů a dalších obyvatel lesa v knihách, písničky a básně s touto tématikou budou děti provázet po celý školní rok. Stanou se motivací k různorodým aktivitám a činnostem a zajistí přístupnou a hravou formu rozvoje ve všech oblastech vzdělávání. Budou průvodcem dětí ve světě přírody i na cestě za poznáním, získáním schopností, znalostí a dovedností důležitých pro život. Děti se můžou těšit na vycházky do lesa, na pozorování stromů, na sběr, hry a manipulaci s přírodninami, na různé pokusy a objevování zajímavých informací, nejen o stromech, ale o všem, co s nimi souvisí.

Našim záměrem je, aby osvojení vědomostí o životě stromů, poznávání a pochopení jejich jedinečnosti a významu pro přírodu i pro člověka, hledání vzájemných souvislostí a přiblížení života stromu životu člověka, bylo cestou k vytvoření pozitivního vztahu dětí k přírodě, k místu kde žijeme. Aby přivedlo děti k uvědomění, že každý z nás je součástí přírody a okolního světa, a pomohlo vytvořit základy odpovědného přístupu k přírodě, k lidem, k životu, ke světu.

Vzdělávací obsah školního vzdělávacího plánu je tvořen tak, aby se v něm všichni dobře orientovali a aby sloužil jako přehledný dokument při tvorbě plánů třídních. V jednotlivých integrovaných blocích jsou uvedeny konkretizované výstupy dle RVP PV, aby pedagogové neopomenuli některou z oblastí. Témata i nabídka činností jsou pouze doporučení, učitelky si je konkrétně rozpracují, doplní a časově rozvrhnou ve svých třídních plánech tak, aby odrážely další činnosti, zaměření třídy, potřeby dětí, respektovaly jejich věk, pokroky, individuální možnosti a specifická omezení.

Dlouhodobý vzdělávací cíl a jeho záměr

Hlavní cíle a záměry MŠ:

Naplňovat cíle předškolního vzdělávání – dovést dítě na konci předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých předpokladů získalo fyzickou, psychickou a sociální samostatnost, základy zdravého sebevědomí a sebejistoty
Při výchovně vzdělávací práci být partnery rodičům, doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení

Vzdělávání v mateřské škole je cílevědomý plánovaný proces, v němž se prolínají spontánní a řízené aktivity. Proces vzdělávání probíhá v průběhu celého dne, při všech činnostech a při všech situacích. Snažíme se o naplňování tří hlavních cílů předškolního vzdělávání:

Rozvíjení dítěte a jeho schopnost učení a poznání /podporovat a rozvíjet tělesnou zdatnost, zdraví, dovednost, obratnost, schopnost myšlení, rozhodování, učení, řeč/.
Osvojení si základů hodnot, na kterých je založena naše společnost /svoboda a rovnost všech lidí, solidarita se slabými a ohroženými, hodnoty spojené se zdravím, životem, se životním prostředím, kulturní dědictví, tradice/.
Získávání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí /rozvíjet a poznávat sama sebe, potřeba a zájmy, sebevědomí, sebedůvěra, učíme se spolupracovat, akceptovat a tolerovat druhé/.

Plněním těchto cílů směřujeme k utváření základů klíčových kompetencí a naplňování čtyř pilířů vzdělání pro 21. století:

Učit se poznávat – poznávat svět kolem nás i v nás, dobře se orientovat, odhalovat smysl, vztahy, souvislosti, myslet kriticky, využívat informace, rozvoj osobnostního potenciálu – paměti, myšlení, estetického smyslu, fyzických vlastností a komunikačních dovedností
Učit se jednat – praktické a sociální dovednosti, vzájemná komunikace, spolupráce, vlastní tvůrčí aktivita a samostatnost, řešení problémových situací a přijetí následné zodpovědnosti za vlastní učení
Učit se žít společně – respektovat a uznávat druhé, tolerovat odlišnosti, pracovat v týmech a podílet se na činnostech
Učit se být – získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost, schopnost sebereflexe a sebeovládání, přijímání osobní odpovědnost za své činy

Metody a formy vzdělávací práce

Aby se dítě mohlo rozvíjet a učit, musí se cítit spokojené, v bezpečí, mít uspokojeny své přirozené potřeby. Předškolní vzdělávání se přizpůsobuje vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dítěte. V MŠ uplatňujeme metody a formy práce, které vycházejí z pozorování a respektování individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalostí jeho rozvojových i vzdělávacích pokroků. Nabízíme prostředí podnětné, zajímavé a obsahově bohaté, aby se v něm dítě cítilo bezpečně, radostně a spokojeně.

Prožitkové učení hrou – podporuje dětskou zvídavost, je založené na přímých zážitcích dětí

Tematické učení – vyhledávání témat, činností a příležitostí blízkých a srozumitelným dětem, umožňující získávat očekávané výstupy (kompetence) v reálných souvislostech a dokázat je prakticky využít

Kooperativní učení – založené na vzájemné spolupráci a učení, učí děti rozdělovat si role a úkoly, plánovat činnosti, pomáhat si, radit, vyvíjet společné úsilí, kontrolovat a hodnotit společnou práci

Situační učení – založené na vytváření a využívání situací, které poskytují dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí

Praktické učení – zapojení všech smyslů

Spontánní sociální učení – založené na principu přirozené nápodoby

Zážitkové učení – skrze tematické výlety do přírody a okolí, celodenní školní výlety

Uplatňujeme aktivity spontánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené v poměru odpovídajícím potřebám a možnostem předškolního dítěte

Mezi vhodné specifické formy, které uplatňujeme v MŠ, patří:

Didakticky cílená činnost – přímo nebo nepřímo motivovaná, spontánní a záměrné učení

Řízené individuální činnosti

Komunitní kruh – rozhovor, beseda, vyprávění

Názorné – exkurze, výlety, pozorování

Experimentace, Práce s knihami, encyklopediemi, Práce s PC, s Magic boxem